Tři různí interpreti, tři stejné otázky

KARVINÁ – Postavit před publikum Hornických slavností OKD ať v Karviné, či Staříči jen stejně žánrově zaměřené interprety, zavánělo by to ostudou. Zvlášť když je v našem regionu z čeho vybírat, jak dokládá letošní program. Třem kapelám produkujícím „odlišnou“ muziku jsme nicméně položili tři shodné otázky.

Čas na odpovědi si našli Downbelow z Frýdku-Místku, Lake Malawi z Třince a Panter z Třince.

Jaký máte vztah k horníkům a hornictví?

Downbelow (Lukáš Horký):
Nepovažujeme se úplně za regionální kapelu. Downbelow jsme zakládali v Brně, kam jsme se jaksi všichni po maturitě přesunuli,
takže jsme byli paradoxně známější tam. Kluci se po škole vrátili do Frýdku-Místku a já zůstávám rozlítaný mezi Prahou a Brnem
a domovským městem. K hornictví mám taktéž nejblíže já. Jsem fotograf. Dlouhodobě zaznamenávám město Frýdek-Místek, který je úzce spjatý s uhlím. Zajímá mě jak místní specifi cká nátura lidí, tak vztah ke kořenům a minulosti. Fotím krajinu i kolem Závodu Důl Paskov. Odkaz toho všeho se odráží v textech a grafi ce, která je pro nás velice důležitá. Naše vystoupení totiž doprovázejí filmové projekce a fotografie, a tím se to všechno propojuje.

Co pro vás znamená hrát právě havířům?
Downbelow:

Ano, je to naše premiéra před havíři a moc se těšíme. Tohle karvinské publikum stejné určitě nebude. Už z důvodů, které jsem popisoval. Těžká práce lidí, co dřou každý den hluboko pod zemí, formuje jejich charakter, který neobjevíte v žádném jiném povolání. A to nás fascinuje.

Jak byste charakterizovali svou muziku?
Downbelow:

Naše muzika není moc veselá. Máme svoji temnou tvář. Přehrabujeme se v sobě, v minulosti i v našich vztazích. Takže přeneseně, to kopání máme společné. Pocházíme ze stejného regionu a myslím, že si k sobě cestu určitě najdeme. Hrajeme klasickou kytarovou muziku – kytary, bicí a zpěv. Vyrůstali jsme na Pearl Jam, nicméně teď máme spíše blíže k písním
Interpol či Joy Division.

Radek Lukša

Sdílej na faceboku