Jóóó Žižkov

Vydáno: 31. října 2011, 21:54

Ráno jsem vstával brzo. Ne že bych nemohl dospat, ale žralo mě svědomí. Nemám hotový playlist, a já slíbil, že po skončení našeho setu budu pouštět muziku. Večer totiž hrajeme ve StreetBaru na Žižkově. Místo, kde sídlí a vysílá rádio StreetCulture. Naše akustické vystoupení pojede on-line do éteru a pak mám chvíli hrát to, co ještě nemám. hmm… večírek v duchu Downbelow. Tak jsem celé páteční dopoledne skládal set. Samý kytary. Muziku spojenou s koncem gymplu a těmi nejlepšími vzpomínkami. Starý Grunge a taky nějaký novoty z Aglie, co mě teď baví. O půl sraz ve zkušebně…

Všechno jsme to hezky s Petrem nabali a vyrazili. David v té době někde bloudil Prahou. Jel už ráno vlakem – asi ho inspiroval Alois při poslední akci s Priessnitz v Olomouci. Naše cesta v pohodě, žádný velký komplikace se nekonaly. Vepřo knedlo zelo v prostějově a pak už rovnou D1. Byla už tma a autem duněla Fixa.

Žižkov má své hospody, slavné hrdiny i bezejmenné loosery. Často až přehnaně mýtický, jako z knížek Járy Rudiše, ale jedno týhle čtvrti upřít nemůžeš. Atmosféru. Koncert byl fajn. Bavil mě. Úplně jsem zapomněl, jaký to je hrát potichu, akusticky a bez rachotu. I projekce fungují líp. Lidi sedí jako v kině a taky koukaj jako by se hrál film. A taky se skvělě pilo, během hraní, po něm a vlastně až do rána. Ale to už věci splývaj k sobě, jsou zamlžený a v oparu. O to horší byl sobotní návrat. Nechtělo se.

V ulicích kdesi za Brnem svítí do noci vydlabaný dýně. Zvláštní zvyk ten Helovín. My je zavařovali a dělali z nich kompoty. Tady kulí oči a připomínají ty žižkovský poblíž Streetbaru. Pronásledují mě, pozorují a to už je pár dní po mejdanu. Celý Žižkov je nějak podivně do kopce. Rovina nikde. Parkuje se tam blbě, za to krásně sní.

Sdílej na faceboku