DOWNBELOW Čekání na Johnyho

Uprostřed noci mě probudil déšť. Kapky padaly skrz otevřené střešní okno a rozpíjely se na kůži. Je hluboko po půlnoci. Je horko. Čeká mě nahrávací den, pár basových postupů a divných harmonií. Provazy dešťů zesilují. Pomůžu okennímu rámu a skleněná clona přesekne vlny nočního města. Pokojem zavládne ticho a klid.

nohy-basa

Trápí mě jeden text, co nosím rozdělaný v hlavě. Pár veršů o dávných slibech a vzpomínkách, co se každý rok vybavují tam kdesi u řeky za městem, kde i čas občas zabrzdí. Mohl bych to dopsat, když spát se už moc nechce. Ale soustředění schází. Civím skrz zamlžené okno na spící město a přemítám nad všemi plány a sny, které pohání duši i tělo. Člověk by měl občas zastavit.

Snění nabíjí asi všechny. Třeba našeho Amáka, který včera vykládal historku, jak ho ve snu navštívil Johny Cash a říkal mu, že naše nová deska bude pecka. Možná je to znamení, na které jsem nikdy moc nevěřil. Pro teď to ale balím. Chci usnout, Chci být připravený. Co když náhodou… třeba Johny zrovna bloudí deštivou Prahou a čeká, až se nahoře v patře zhasne. Třeba čeká, až zavřu oči, aby mohl vplout do pokoje a něco mi taky pošeptat.

Sdílej na faceboku