DOWNBELOW Ve studiu jsme dřeli osmnáct hodin denně

Pod novým cédéčkem Other World. které jste se skupinou Downbelow vydali před několika týdny, je spolupodepsán známý producent Amák Golden, bývalý člen kapely Sunshine. Jak ke spolupráci došlo a jak se jeho práce projevila na výsledném zvuku nahrávky?

Tip na něj jsem dostal Od kamarádky po vydání našeho debutového alba Roadslde Traveler. Hned jsem mu drze napsal. že jsme kapela z Frýdku-Místku, že s ním chceme spolupracovat, ale že nemáme žádné peníze. On kupodivu souhlasil. A byla to zajímavá zkušenost. My jsme byli přesvědčení. že písničky jsou skoro hotowf :s zbývají jen drobné úpravy a pak se to nahraje. Dohodli jsme se. že dostane absolutní svobodu a nebudeme mu do toho kecat. On nám to ale celé totálně předělal, například z rychlé písničky udělal pomalou a naopa. Byla to velmi intenzivní práce, ve studiu jsme byli celý týden naprosto odříznutí od světa a na těch nahrávkách jsm dřeli osmnáct hodin denně.

Na novém mininalbu znějí Downbelow o poznání jinak než na debutu. Nové písně silně evokují temnou atmosféru kapel typu Joy Division a dalších ikon osmdesátých let. Přišla Inspirace odtamtud?

Inspirace: tam nebyla žádná, protože v kapele jsem takovou muziku poslouchal jenom já, ostatní členové kapely vyrůstali spíše na Pearl Jam a podobně. Oni s tím temnějším rockem kolem The Cure nebo Joy Division vůbec nepřišli do styku. Takže jestli ta atmosféra je podobná, vzniklo to nějak přirozeně a největší podíl na tom měl Amák.

Na cédečku hostuje Jaromír Švejdík z jesenických Priessnitz. Vím, že k sobě jako kapely máte blízko, ale kdo přišel s nápadem, že by si s vámi mohl zazpívat?

Už dříve mi Jammír po jednom ze společných koncertů říkal: „Až budete zase: něco nahávat, tak si na mne vzpomeňte.“ Když. jsme ho pak oslovili, byl zrovna zaneprázdněn prací na novém albu Václava Neckáře, přesto spolupráci neodmítl. Dá se říct že máme podobné vnímalní světa

Kromě toho, že jsi muzikant, působíš i jako fotograf, který má za sebou desítky vystoupení. Na čem zrovna teď pracuješ?

Zatímco jiní fotografové jezdí fotit konflikty za hranice, mne inspirují příběhy, které se odehrávají kolem nás. Mým posledním dlouhodobým projektem je zánik poslední šicí dílny Slezanu ve Frýdku-Místku. Těsně před definitivním uzavřením továmy jsem asi jeden měsíc chodil s těmi ženami do práce a fotografoval je při tom. Formou portrétů jsem chltěl vytvořit takové memento či jakýsi pomník zániku typické České pracovitosti

Kde budou k vidění fotografie, které ve Slezanu vzniky?

Určitě počítám s tím, že ty snímky pravděpodobně kolem dubna vystavím ve Frýdku-Místku. Rád bych udělal výstavu přímo tam, kde fotografie vznikaly, protože spolu s portréty jsem tam natáčel i videa a zvuky, které chci do expozice zahrnout. Takže bych se do těch prostor aspoň na jeden den mohl vrátit život. Možná to úplně neklapne. protože halu už si snad pronajali nějací Korejci, ale uvidíme.

Cítíš se více jako muzikant, nebo fotograf?

Neupřednostňuji žádné médium. Spíše zastávám názor. že pro své sdělení si člověk vybírá vhodný komunikační kanál. Někdy cítím potřebu udělal písničku, pak zase nějakou myšlenku zaznamenám ve fotografii. Veškerá média jako hudba, zvuk, film. obraz nebo fotografie jsou jenom forma a mnohem důležitější je vždycky obsah. I proto v kapele používáme během koncertů projekce, fotografie a grafiku, aby naše zpověď dostala komplexní rozměr.

Sdílej na faceboku